Obec Bezděkov pod Třemšínem
ObecBezděkov
pod Třemšínem

Historie

 

 

     Intenzivnější kolonizace zdejšího kraje, ležícího stranou od důležitých obchodních stezek i významných správních center, začala mezi 13. a 14. stoletím, tedy v době, kdy tato oblast náležela Pánům z Rožmitálu. První podrobnější zmínkou týkající se konkrétně zdejšího území je zaznamenaný spor o majetek mezi Zdeňkem Lvem z Rožmitálu a na Blatné s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic datovaný k roku 1347. Tehdy totiž daroval Sezima, bratr Zdeňka Lva, veškeré své jmění pražskému arcibiskupovi, což zahrnovalo polovinu tehdy velmi rozsáhlého rožmitálského panství spravovanému do té doby společně oběma bratry. O dělení rožmitálských statků ústní dohodou však vznikly následně rozepře a takto nastalou situaci musela nakonec rozsoudit až komise složená z pánů okolních panství. Po urovnání sporu v roce 1349 a ustanovení hranic, práv a povinností, se v majetkové části vypořádání zachoval pouze soupis pozemků, jenž připadnul Pražské diecézi. Soupis druhé půle se nedochoval a tak zda již v té době existoval i Bezděkov nelze proto doložit, ale ani vyvrátit.

     Na území, jenž do té doby byla a zůstala nadále v držení pana Zdeňka Lva, došlo k založení zdejší vsi patrně jako zemědělské osady pro efektivnější obhospodařování zdejších pozemků, ležících na tehdy jen bezděky obdělávané části jeho rožmitálského dominia. A snad právě z této souvislosti dostalo zde vystavěné uskupení několika drobných usedlostí toto své pojmenování. Prvně se však osada se jménem Bezděkov objevuje až v zápisu datovanému k roku 1379. Další zpráva o obci je pak z roku 1544, kdy bylo zadlužené rožmitálské panství předáno věřitelům a kde je zdejší obec uvedena jako jeho součást. V letech 1550 – 1555 vyplatil všechny věřitele Florian Gryspek z Gryspachu a Bezděkov se tak stal poddanskou vsí patřící tomuto šlechtickému rodu. Zajímavou informací z té doby je zápis z roku 1565, jenž ve zdejších usedlostech jmenovitě uvádí šest osedlých. Po potlačení stavovského povstání v roce 1620, byl odbojným Gryspekům zkonfiskován veškerý majetek a převážná část jejich tehdejšího rožmitálského panství připadla roku 1623 opět jako dar Pražskému arcibiskupství. Bezděkov tak začal spadat správou pod zde nově vytvořený arcibiskupský zámecký velkostatek.

     Zrušením povinné roboty a osobního poddanství císařským patentem z roku 1848 byla vrchnostenská správa nahrazena správou státní s nejnižší možnou úrovní místní obce a do jejich vedení začali být svobodně voleni starostové. Jestli i po zavedení nového obecního zřízení v roce 1850 byla obec samostatná, či snad náležela správou pod jinou obec, není žádných zpráv. V roce 1870 vznikla spojená obec Piňovice-Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel. Nejvyššího počtu dosáhla obec v roce 1886 celkovým počtem 326. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár, při kterém lehlo popelem celkem 11 popisných čísel. V roce 1897 došlo k přiškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do vzdálenější školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl výrazným impulzem ke snaze založit i v Bezděkově Sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla v celé Evropě Světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich však během tohoto vojenském konfliktu zemřelo a do Bezděkova se již nikdy nevrátilo.

     Po skončení První světové války a vzniku svobodné Československé republiky došlo k pomalé rozluce mezi Piňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Piňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Piňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování a i z tohoto důvodu byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže krutá Mnichovská zrada našich vojenských spojenců jim znemožnila bránit svou vlast a tím i svou obec. Ta byla následné okupační německé nadvlády zbavena až příchodem sovětských vojsk v květnu 1945.   

     Náhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté jí byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při němž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní domek, dříve pastouška (čp. 3), byl přestavěn na budovu Místního národního výboru, k němuž byly posléze přistavěny i nové kanceláře zemědělského družstva. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram. Tím přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho Místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy.

     V sedmdesátých letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané „Akci Z“. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zpomalilo její pozvolné vylidňování.

     V roce 1980, v rámci reorganizace státní správy, byla obci odebrána samostatnost a byla direktivně přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem. Pro vyřizování obecních záležitostí byl v obci založen Občanský výbor. Ten se i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. V dolní části obce byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řadů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dokončena rekonstrukce požární nádrže a dva roky na to byla u obecního vodojemu po-stavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak jeho novou částí.

     Politické změny po tzv. Sametové revoluci z konce roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, uskutečněna. Znovunabytí samostatnosti nastalo na Nový rok 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.

     V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Ještě téhož roku zasáhly celé území Česka rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce. Ty byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou Obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo i ke zrušení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi, jenž se tak opět stala krásnou vizitkou malebné podbrdské vesničky Bezděkov pod Třemšínem.

 

Sepsáno na základě historických pramenů v roce 2023.

 

Svátek

Svátek má Stela

Mobilní aplikace V obraze

V Obraze
GooglePlay
AppStore

Aktuální počasí

dnes, pondělí 4. 3. 2024
zataženo 10 °C 5 °C
úterý 5. 3. slabý déšť 7/5 °C
středa 6. 3. slabý déšť 6/4 °C
čtvrtek 7. 3. slabý déšť 7/2 °C