Historie

Ačkoli je Bezděkov pod Třemšínem zřejmě jednou z mladších obcí na Rožmitálsku, přesto kdy a kým byla založena, se neví. Je velmi pravděpodobné, že roku 1347 Bezděkov ještě neexistoval, neboť v té době, při rozsáhlém dělení rožmitálských statků, se o vsi bezděkovské žádné dochované dokumenty nezmiňují. Jako první písemnou zmínku o obci lze tedy zatím brát až údajný zápis vztahující se k roku 1565, který ve zdejších usedlostech jmenovitě uvádí 6 osedlých (rodin). Tento soupis se zřejmě nalézal v zámeckém archivu rožmitálského Arcibiskupského velkostatku, neboť je zmiňován v rozsáhlé místopisné publikaci „Rožmitál 1230 – 1930“. Tato kniha velmi podrobně mapuje historii nejen města Rožmitálu samotného, ale i jeho širšího okolí a v ní popisované, hlavně historické údaje, čerpali její autoři právě z rozsáhlého arcibiskupského archivu. Ten však byl na počátku padesátých let minulého století zkonfiskován, z velké části zničen a následně mnohokrát stěhován, takže originál tohoto zápisu již zřejmě není dochován. Další zprávy o obci jsou jen strohé a všeobecné. Podrobněji se o Bezděkovu začínají dokumenty zmiňovat až od druhé poloviny 18. století.

     Zřejmě až v roce 1844 byla na návsi postavena kaple Nejsvětější Trojice. Rok jejího vzniku se odvozuje od data vytesaného do kamenného soklu u křížku stojícího před kaplí. V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel. Nejvyššího počtu dosáhla obec v roce 1886, s celkovým počtem 326. Již dva roky na to vznikla spojená obec Piňovice – Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár a při kterém lehlo popelem celkem 11 popisných čísel. V roce 1897 došlo k přiškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do nedaleké školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl impulzem ke snaze založit i v Bezděkově sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla v celé Evropě Světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich však v tomto vojenském konfliktu padlo a do Bezděkova již nikdy nevrátilo.

     Po skončení První světové války došlo k pomalé rozluce mezi Piňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Piňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Piňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování a i z tohoto důvodu byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže krutá Mnichovská zrada našich vojenských spojenců jim znemožnila bránit svou vlast a tím i svou obec. Ta byla následné okupační německé nadvlády zbavena až příchodem sovětských vojsk v květnu 1945.  

     Náhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při němž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní domek, dříve pastouška (čp. 3), byl přestavěna na budovu Místního národního výboru, k němuž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho Místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy.

     V sedmdesátých letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané „Akci Z“. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zpomalilo pozvolné vylidňování obce.

     V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla direktivně přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem. Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen Občanský výbor. Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. V dolní části obce byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla provedena rekonstrukce požární nádrže a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.

     Politické změny po tzv. Sametové revoluci z konce roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, uskutečněna. Znovunabytí samostatnosti nastalo na Nový rok 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.

     V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Ještě téhož roku zasáhly celé území Česka rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo i ke zrušení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi, jenž se tak opět stala krásnou vizitkou malebné podbrdské vesničky Bezděkov pod Třemšínem.

Sepsáno na základě historických pramenů v roce 2019.

POUŽITÁ LITERATURA:

Pamětní kniha SDH Bezděkov (1912 – 1938) – uloženo u SOkA Příbram

Pamětní kniha obce Bezděkov (1922 – 1996) – uloženo u SOkA Příbram

Kronika obce Bezděkov pod Třemšínem (vedená od roku od r. 1997) – OÚ Bezděkov p. Tř.

Dále archivní materiály ze sbírkových fondů Státního okresního archivu (SOkA) Příbram, Státního oblastního archivu (SOA) Praha a Národního archivu (NA) Praha.

Stručná historie obce v datech

1560 – první písemná zmínka o obci

1565 – v obci se nachází 6 osedlých (dvorců)

1790 – je v obci doloženo 33 stavení

1844 – postavena kaplička Nejsvětější Trojice na návsi

1848 a 1862 – žije v obci nejvíce obyvatel (315)

1870 – vzniká spojená obec Piňovice-Bezděkov

1889 – vypukl velký požár, při kterém lehlo popelem celkem 11 popisných čísel

1895 – vystavěn most před obecním domem z kamenných překladů

1897 – přeškolení obce Bezděkov ze školy v Pročevilech do Rožmitálu

1910 – žije v Bezděkově 238 obyvatel ve 49 obytných staveních

1911 – založen Sbor dobrovolných hasičů

1919 – předání obecního úřadu z Pňovic do Bezděkova

1920 – slavnostní svěcení pomníku padlým ve světové válce

          – je schváleno usnesení osadního výboru k odtržení Bezděkova od Pňovic

1923 – Bezděkov je povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou

1929 – zavedení elektrického proudu do obce

1935 – větrná smršť, poničeno mnoho střech na obytných i hospodářských

            budovách, těžké polomy v lesích

          – schválení celonočního veřejného osvětlování a zrušení volby ponocného

1948 – přiveden telefon

          – odhalení a svěcení nového pomníku padlým spoluobčanům ve světových válkách

1950 – obec je přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem

1951 – dokončena stavba obecního vodovodu

1954 – dochází k znárodnění obecních lesů

1955 – založeno místní Jednotné zemědělské družstvo, scelování pozemků, rozorávání mezí

          – přestavba obecní budovy č.p. 3 na budovu Místního národního výboru

1958 – kaplička na návsi je vyhlášena Kulturní památkou

1960 – zaniká okres Blatná, Bezděkov je územněsprávně včleněn pod okres Příbram

            čímž přechází z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský

1963 – Bezděkov se stává obcí spádovou, pod nově vzniklý Místní národní výbor

            spadá obec Vševily. Dochází též ke spojení obou místních JZD a společné družstvo

            nese název „Doubrava“

1974 – dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží

1975 – dochází ke sloučení JZD Doubrava s JZD Pňovice. Nově vytvořené zemědělské

             družstvo nese společný název „Hradec“         

1977 – postavena nová myslivecká chata u střelnice

1978 – dokončena přestavba pohostinství

1980 – přiřazení obce pod město Rožmitál pod Třemšínem, obec tak ztrácí svou

            samostatnost a pro obecní správu je zde založen Občanský výbor

1982 – úprava potoka kolem budovy OV

          – je založen Osadní výbor chatařů a chalupářů

1983 – dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody

1984 – JZD Hradec je včleněno do Státního statku Tochovice

1985 – dobudována požární nádrž

1987 – u vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu a její napojení  na

            obecní vodovod

1988 – dochází k územní změně, osada Lesní Chalupy je včleněna pod správu 

            OV v Bezděkově

1990 – osamostatnění sousední obce Vševily, osada Lesní Chalupy přičleněna k nově

             vzniknuvší obci

1992 – zkolaudována nová hasičská zbrojnice

          – zaniká státní statek Tochovice, půda je vrácena původním majitelům a vzniká

            družstvo vlastníků se sídlem v Pňovicích (ZD v Pňovicích)

          – je uskutečněno obecní referendum k osamostatnění obce

1993 – dochází k oddělení obce od města Rožmitál pod Třemšínem, obec je tedy opět

             samostatná a nese název Bezděkov pod Třemšínem

          – OÚ přebírá do své správy obecní lesy a pozemky, ( tzv. historický majetek obce)

2001 – postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem

2002 – dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod

          – rozsáhlé povodně na celém území Česka, v obci vytopeno několik sklepních

             prostor a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup

2004 – vybudování splaškové kanalizace a její napojení na zkolaudovanou čistírnu

          – uskutečněno první místní bezdrátové propojení počítačové sítě s připojením

             na internet

2007 – dokončení splaškové kanalizace napojením nemovitostí “Na Dolnom konci“ a

             spuštění kanalizační přečerpávací stanice za budovou OÚ

2016 – položením nové střechy je ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy

             Obecního úřadu

2018 – proběhla generální oprava kapličky na návsi

          – u požární nádrže byla k stému výročí vzniku ČSR vysazena Lípa republiky

            a osazena pamětním kamenem