Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Brdy

Brdy jsou pohoří táhnoucí se více než 70 km jihozápadním směrem od hlavního města Prahy. V celé své délce představují jednolitý pás lesního porostu.
I když leží v víceméně v centru České republiky, jsou místy (zejména v oblasti středních Brd) až neuvěřitelně liduprázdnou krajinou. V kopcích nenajdete žádná turistická centra, hotely, chatové kolonie (vyjma okrajů), ba ani obydlené vesnice, žádný průmysl.
Jižní část Brd (jižně od silnice Rožmitál pod Třemšínem - Spálené Poříčí) a severní část Brd (od Litavky směrem severovýchodním ku Praze) jsou veřejnosti přístupné a turisticky velmi atraktivní.

Vrch Třemšín

Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Najdeme jej asi 8 km vzdušnou čarou jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni. Vrch nazýván Jaroslavem Vrchlickým "král brdských lesů".
Původní hrad, který zde stával, byl zpustošen za husitských válek kolem r. 1420. Úvahy o předslovanském osídlení se zatím nepotvrdily. Takže se má za to, že hrad založil až patrně jeden z příslušníků rodu Buziců, snad na rozhraní 12. a 13. stol.

Přírodní park Třemšín

Rozloha přírodního parku je 112 km2 a obvod 85,014 km po hranici.V celém území parku jednotlivá katastrální území spravují obecní úřady Bezděkov, Věšín, Sedlice, Volenice, Rožmitál p. Tř., Hvožďany, Nepomuk a Vševily.
Součástí území Přírodního parku Třemšín jsou tyto přírodní rezervace nebo přírodní památky:

  • Přírodní památka Hřebenec
  • Přírodní rezerace Na Skalách
  • Přírodní památka Třemešný vrch
  • Přírodní rezervace Getsemanka I. a II.

Dolejší padrťský rybník, Hořejší padrťský rybník
Dvě velké vodní nádrže, Dolejší a Hořejší padrťský rybník, ve střední části rozsáhlých brdských lesů. Jejich jižní okraj začíná 1,5 km severně od Teslín (spojnice Rožmitál pod Třemšínem - Borovno, Plzeň). Jsou orientovány přibližně ve směru sever - jih, přičemž severněji je Dolejší a jižněji Hořejší padrťský rybník. Jsou ve výšce přibližně 630 m n.m. Při východním okraji Hořejšího padrťského rybníka jsou rozsáhlé mokřiny. Rybníky a jejich okolí o rozloze 200 ha jsou přírodní rezervací s přirozenými společenstvy podmáčených smrčin, vodními a rašelinnými společenstvy.

Pilský rybník

Vodní dílo (VD) Pilský rybník bylo vybudováno v letech 1846 - 1850. Je v blízkém sousedství VD Láz. Po havárii, která se stala v roce 1854, bylo rekonstruováno.
Technicko-bezpečnostní dohled nad hrází byl zaveden v roce 1975. V roce 1989 bylo poškození návodního líce díla tak velké, že bylo nutné provést předláždění po celé délce hráze. Hlavním účelem vodního díla je akumulace vody pro úpravnu v Kozičíně.

Lázský rybník

Vodní dílo Láz bylo vybudováno na říčce Litavce nad obcí Láz v letech 1818 - 1822 pro potřeby hutí a stříbrných dolů Březových hor u Příbrami.
V roce 1959 bylo rekonstruováno. Po více než 150 let nebylo známo téměř nic o sledování změn technického stavu díla.
V roce 1975 byla postupně osazena zařízení technicko-bezpečnostního dohledu.
Protože se stav díla neustále zhoršoval, zejména na návodní straně, bylo přistoupeno k rozsáhlé opravě. V letech 1991-1992 byla provedena rekonstrukce díla přisypáním návodní strany sypaninou a byla vybudována nová štola s odběrným věžovým objektem.

Skelná huť

V jihovýchodní části Středních Brd, mezi trojicí vrchů Brdce, Zavírka a Bílá Skála, se rozkládá malebná mýtina, zvaná Skelná Huť. Je to místo po všech stránkách zajímavé, a proto si ho pojďme přiblížit poněkud blíže. Jak sám název napovídá, bývala zde kdysi sklářská huť. To bylo však až v dobách relativně mladých - v osmnáctém století. Do té doby zde byly hluboké a těžko prostupné brdské lesy, tak jak je „důvěrně známe“ z dostupných historických pramenů.